Farnost

První kamenné kříže byly zřejmě postaveny l. p. 1877, jak je vytesáno na jejich zadní části.

Jeden se nachází u kapličky a byl zde přemístěn od „Stuchlíkového“, z místa, kde později postavili dnes prodanou hasičárnu.

Druhý se nachází u hlavní cesty Březnické při autobusové zastávce před Pindulí.

Z nadace Františka Vaje (č. p. 11) povstal a byl vysvěcen l. p. 3. 10. 1909 na dolním konci Kudlova nový, třetí kamenný kříž. Nahradil tak původní dřevěný.

Čtvrtý kamenný kříž byl na Kudlov přemístěn ze zrušeného bývalého hřbitova ve Zlíně a opraven l. p. 1955. Stojí v horní části Kudlova u bývalého obchodu.

Na počátku zrodu kudlovské kaple bylo vytvoření nadace Anny a Josefa Procházkových r. 1927. Kaple sv. Václava na Kudlově spadá pod Zlínskou Farnost.

Slavnost svěcení kaple 22. 9. 1929 zachytil v zápisu do farní kroniky tehdejší farář a kudlovský rodák Mons. ThDr. Theodor Vavruša. Sám přispěl na vnitřní vybavení kapličky obnosem 19000,- Kč. Studoval filosofii a teologii, část i na Germaniku v Římě. Kněžské svěcení přijal r. 1905. Několik let zastával místo sekretáře u svého strýce olomouckého arcibiskupa ThDr. Theodora Kohna. Od r. 1926 farářem ve Zlíně, r. 1936 jmenován papežským komořím. V r. 1939 odešel do Polska a zúčastnil se jeho obrany. Po porážce internován rusy v Sozdale. V letech 2. světové války 1942 - 1945 předčasně penzionován němci. Po válce návrat do kněžství Zlína.

Po zrušení starého zlínského hřbitova, kde Kudlovští pohřbívali, počali usilovat o vytvoření vlastního, který měl být na části zvané Dílce. Vybudováním spojovací cesty z Kudlova na nový zlínský Lesní hřbitov r. 1932 od záměrů upustili. Prvním občanem Kudlova pohřbeným na Lesním hřbitově byl 28. 3. 1933 10letý Drahoš Janiš (č. p. 61).

Kaple se nachází na ulici Václavská (GPS: N 49°12´13" E 17°41´1", výška 343 m.n.m.).