Spolky zaniklé
Sbor dobrovolných hasičů
Sbor dobrovolných hasičů vznikl na ustavující schůzi dne 10. srpna 1931. Zakládajícími členy byli Theodor Ševčík (náčelník) a Filip Branecký. První nádrž vznikla na zahradě Vojty Faldíka (čp. 39), který pozemek daroval. Hasičárna byla postavena záhy roku 1932 na pozemku Aloise Stuchlíka, který tento pozemek za daným účelem taktéž daroval. V patře byl zřízen obecní úřad. V témže roce byla zakoupena nová motorová stříkačka za 36 500 korun o síle 26 HP, jež dodala 1 200 L za min. Nová dolní vodní nádrž vznikla u Janečkového (čp. 10). V roce 1946 pod vedením Miroslava Vrby začala činnost žákovského družstva jako prvního toho druhu v Československu.
SDH Kudlov zanikl v roce 1987 a roku 2007 město Zlín objekt prodalo. Občané si zajisté vzpomenou na pozdní noční houkání sirény umístěné na hasičárně, která vzbudila skoro celý Kudlov. Začala „svévolně“ houkat, aby navždy oznámila konec hasičů na Kudlově.
Hospodářská beseda, Omladina, Národní jednota
Spolková činnost se vyvíjela stejně jako v ostatních obcích. Působila zde Hospodářská beseda, která vznikla roku 1920 a součástí spolku byla i knihovna. Mládež našla uplatnění v Omladině, kterýžto spolek vznikl roku 1911. První divadelní kroužek mladíků a děvčat zahrál představení už v říjnu 1918. Na konci 1. světové války vznikl odbor Národní jednoty, jenž měl i svůj pěvecký kroužek a zasadil se o vybudování knihovny. Řídící učitel Rudolf Mikulík řídil i slavnost 25. května 1919, sázení líp svobody.
Sokol
Sokolský spolek založili místní občané až v roce 1947. Prvním náčelníkem byl bratr Ladislav Zelinka a náčelnicí Eva Čižmářová. Pro svá cvičení si ihned vybudovali malé hřiště. Zpočátku cvičili také ve stodole u Čižmářů. Postupně se u hřiště adaptovala hospodářská usedlost, jež se časem změnila na kulturní dům. Vše bylo takřka vybudováno jen zásluhou kudlovských občanů, kteří zde odpracovali spoustu hodin. Základní náplní bylo všeobecné cvičení. Družstva dětí, žaček, dorostenek, žen i mužů se pravidelně účastnila sletů a spartakiád. Sokol měl i své volejbalové družstvo žen. V zimních měsících pod vedením Oldřicha Čižmáře vyvíjel své aktivity také lyžařský oddíl.
Působení Sokola postupně ochablo v šedesátých letech minulého století. Nemalý podíl na tom mělo místní JZD, které „zabralo“ kulturní dům pro své aktivity – sušení obilí, šití vojenských plachet atd. A tak se nebylo kde scházet, aktivity byly potlačovány a činnost Sokola vyjma fotbalu zanikla.
Spolky současné
FK Sokol Kudlov
První sportovní klub SK Kudlov byl založen v r. 1932. U zrodu stál pan Antonín Nedoma. Pořídili si hřiště na pozemku Antonína Mičky, a sice u cesty k Lesnímu hřbitovu. SK Kudlov začal hrát soutěžně fotbal v roce 1933. Vznikly i další odbory jako stolního tenisu, lyžování, myslivosti, divadelní odbor a zábavní.
Současný fotbalový klub FK Sokol Kudlov vznikl v roce 1991 a je pokračovatelem sokolských tradic. Výkonný výbor tohoto klubu byl dobré dvacetiletí utajen nejen kudlovské veřejnosti, ale i samotným fotbalistům. Jediný známý funkcionář Plucis Spiros se snažil pro zdejší fotbal udělat „cokoliv“, aby přežil. Od roku 2009 vyvrcholily problémy s hrací plochou, která patří soukromému majiteli a město Zlín na popud Kanceláře místní části Kudlov řešilo zachování této plochy pro sport. Od roku 2014 má fotbalový klub nové vedení v čele s Karlem Kouřilem.
HC Kudlov
HC Kudlov je dlouhodobě neregistrovaná parta místních hráčů ledního hokeje. Více o jejich činnosti se můžete dozvědět na samostatných webových stránkách.
Myslivost
Myslivecká organizace byla na Kudlově založena v roce 1923. Něco jako honební společenství Kudlova a Jaroslavic snad ještě nějak funguje. Neexistuje však už hájovna, jež byla slavnostně otevřená 23. června 1973, kde se pořádaly vyhlášené letní tancovačky a zábavy. Dnes se tam už nedostanete. Jedině, že by vás majitel lesní usedlosti a polností pozval na golf.
Titan sport club, z.s.
Sportovní klub Titan byl založen v roce 1991. Více se dozvíte na jeho webových stránkách.
Dechovka
Dechový orchestr vznikl na Kudlově po skončení druhé světové války v roce 1945 pod záštitou Osvětové besedy. Jeho posledním zřizovatelem byl TJ Sokol Kudlov.
Zakladatelem a prvním kapelníkem byl „strýc“ Bohumil Zábojník z Pinduly, a proto se dechovce říkalo i „Pinduláci“. Dechové těleso bylo složeno pouze z muzikantů žijících na Kudlově. Bez této kapely se neobešla žádná společenská akce na Kudlově a byla žádána i v okolních vesnicích. Hrála na tanečních zábavách, poutích, procesních poutích na Provodově, dožínkách, kácení máje, svatby, pohřby, ale i při prvomájových průvodech ve Zlíně. Složení kapely bylo klasické v počtu 10 až 12 muzikantů. Repertoár čerpal z oblasti zábavně populární lidové hudby.
V roce 1957 převzal kapelnictví pan Josef Mička st. a kapela pokračovala v nastoupeném trendu. Přirozeným vývojem se členové souboru vyměňovali, doplňovali a omlazovali, ale stále převažovali Kudlované.
Od roku 1972 se chopil taktovky kapelníka pan Josef Pivoda společně s uměleckým vedoucím panem Josefem Mičkou ml. V letech 1978 – 1989 foukali pod křídly JZD Rudý říjen Kudlov. Dechovka stále vystupovala při různých příležitostech, především na Kudlově a ve Zlíně, kde byla žádána. V menších složeních muzikanti hrávali na mnoha různých jubilejních oslavách.
S novou dobou hudebních proudu jako beatu, rocku a dalších, a s novými možnostmi reprodukce hudby byl dechový žánr i na Kudlově potlačen. Přesto ještě v 90. letech minulého století zněly tóny „dechů“ na koncertech ve zlínském parku. Od té doby se osazenstvo souboru uplatňuje i v jiných souborech a „Pindulákům“ přece jen dochází dech. Plíce nejsou nejmladší a už mají něco odfoukáno. Oficiálně dechovka na Kudlově ukončila činnost úmrtím jeho kapelníka J. Pivody v roce 2002. Přesto jednou za rok o pouti na sv. Václava je můžeme ještě vidět a slyšet. Otázkou je, jak dlouho. Notový materiál by byl, ale kde jsou mladí pokračovatelé?